Každé velké město více či méně zápasí s jedním základním problémem – nedostatkem místa. V každém velkém městě jsou tisíce nevyužitých střech, které čekají na objevení svého skrytého potenciálu. Jeho naplněním můžeme získat příznivější klima i během letních veder, nová místa pro setkávání i dostupné bydlení.
Trend, který jsme léta vídali na zahraničních stavbách, se dostal i do našich končin. Tak jako je stále zelenější celý stavební průmysl, mění barvu i střechy.
zelené střechy
Zelené střechy dnes už nevidíme jen na rodinných domech, ale i na administrativě či obchodních domech. Stávají se z nich malé zahrady, které zkrášlí šedou Urbana masu, ale mají i další nesporné výhody. Pomáhají redukovat efekt tepelného ostrova tím, že se z vegetace odpařuje voda, a zároveň snižují odtok srážkové vody do kanalizace.
Zachycují prach a škodlivé látky v ovzduší, přirozeně pohlcují oxid uhličitý a produkují kyslík. V neposlední řadě pomáhají udržet ve městě nezbytnou biodiverzitu. Uvnitř objektu dokáže zelená střecha významně regulovat teplotu. V létě střechu příjemně chladí.
Podle zprávy národního výzkumného ústavu v Kanadě je potřeba používání klimatizace až o 75% nižší, když má dům zelenou střechu. I v zimě dokáže přispět k tepelné pohodě. Zelené střechy zároveň podle více výzkumů účinně tlumí hluk. Můžeme předpokládat, že střech, které pomáhají vytvářet udržitelná města, bude na Slovensku jen přibývat.
Pulitzerovu cenu získala první architektka. Odhalila tábory, kde vězní muslimů
V Kodani musí mít zelené střechy všechny budovy postavené po roce 2010. Francie dalo projektantem na výběr mezi zelenou střechou a instalací střešních solárních panelů. Jedno z těchto řešení musí obsahovat všechny budovy, které dokončí po roce 2015.
Barcelona na to šla jinak a kromě zmíněných opatření se rozhodla podpořit i efektivnější využití stávajících střech. Místní úřady vydaly manuál, který ukazuje, jak na to.
Místo, které spojuje
Od trávníku je to už jen krok k dalšímu možnému využití střech. Představte si hřiště, které není na zemi, ale ve výšce několika desítek nebo i stovek metrů. Možná se vám z toho zatočila hlava, ale v zahraničí nejde o až takový neobvyklý jev. Téměř v oblacích se na hodinách tělocviku hrají například děti, které navštěvují školu Rodeph Sholom na Manhattanu. Obyvatelé Chicaga zas mají příležitost hodit si koš na střeše bývalé pošty.
Střechy přejí komunitním projektem, barem a restauracím s mimořádnými výhledy, kinům pod širým nebem, bazénem, při kterých svítí slunce, i když je dole v ulicích chladný stín. Vytvářejí prostory, které mohou být veřejné i uzavřené dle potřeby, skryté před nežádoucími pohledy, ale zároveň stále integrální součástí města.
Co kromě statiky budovy ještě může být při podobných stavbách problematické? Na tuto otázku odpovídá i případ výstavby zmíněného hřiště ve škole Rodeph Solomou. Po oznámení záměru se zvedla vlna odporu některých obyvatel, kteří vlastnili byty v sousedství. Lidé měli obavy, že zvuk míče narážející do klece, která střešní hřiště obklopuje, driblování a házení na koš způsobí nadměrný hluk.
Druhou hlavní námitkou bylo, že klec bude některým obyvatelům bránit ve výhledu. Škola se nakonec s komunitou dohodla na kompromisu. Klec snížily (odstranit ji nemohli, newyorská legislativa přikazuje umístit ji na všechny střešní hřiště, kde se hrají míčové hry) a použili co nejvíce materiálů tlumících hluk.
Střešní prostory, které mají sloužit na hru, tanec, sport či setkávání, musí být v první řadě bezpečné, ale zároveň stále poskytovat dojem svobody. Kdybychom se chtěli dívat na šedé zdi, nevyšliapeme si dvanáct pater. Prim při oplocení proto hrají pevné, ale subtilní materiály.
